Kde se touláš Bernadetto. - Maria Sempleová

Where'd You Go, Bernadette


„O některých lidech se říká, že po stromy nevidí les. Nesmíš se zaměřit na jednotlivosti, protože ti unikne podstata.“


Když jsem šla do knihovny, měla jsem v cíli si sbalit jednu knihu a zase rychle odejít. (Protože mám ve zvyku tam pak trčet hodinu a nabrat si spousty knih, které nemám absolutně čas stihnout přečíst. Že se to nestává jen mně?) Prvnotní záměr jsem zvládla, jenže když jsem čekala ve frontě, aby mi knihu připsali na účet, otočila jsem se k policím, kde byly vystavené "nejnovější" (nejnovější v úvozokách, protože to rozhodně nejnovější nejsou výtisky) a jakoby na mě zavolala Bernadetta, že si ji nikdo dlouho nepůjčil a já bych měla, protože se mi určitě bude líbit. No a obálka mě zaujala, tak jsem to jednou riskla a vzala si něco, o čem jsem nevěděla ani ň a nečetla jedinou recenzi. Zadařilo se?

Minulost ji štve, ale budoucnosti se bojí."

Anotace nám poví něco o tom, že je to vtipná kniha o dívce, která pátrá po její zmizelé mamince, která se vypařila chvilku potom, co se její dcera dožádala slíbené odměny, zájezdu na Antarktidu, za výborné výkony ve škole. Vyhaslá architektka Bernadetta se svou fobií z lidí z počátku nějak zkousne, že se rodina vydá na zběsilou výpravu na ledový kontinent a díky osobní asisentce z Indie všechno zařizuje. Později však dostává strach a z cesty se snaží vycouvat, aniž by někdo měl nějaké podezření. Později se však provalí všechny její utajené korespondence s asistentkou, které se svěřuje a dostane se to FBI a později i k jejímu manželovi. Při řešení problému se ale Bernadetta najednou vypaří. A když říkám vypaří, opravdu najednou beze stopy zmizí. Její dcera Bee se dostane k tajným papírům a pomalu započne psát svou knihu o ztracené máme a s tátou se vydá na cestu, aby ji našla.

„Seattle je jediné město na světě, kde šlápneš do hovna a modlíš se, aby bylo psí."


Upřímně jsem šla do knížky, aniž bych si přečetla vůbec anotaci. Nevěděla jsem o čem to je, co je to vůbec za žánr a prostě jen začala číst. 
Mám velký problém s tím, že u knížky přemýšlím, přitom čtu a po otočení stránky mi dojde, že vlastně nevím o čem jsem četla. U téhle ale můžu říct, že nic takového nebylo. Moje hlava si odpočala, přesto dávala pozor a hltala slova, co bude dál.
Celá kniha je psaná maily, vzkazy, rozhovory a chaty, které jsou doplnění o občasní připomínky a poznámky malé Bee, aby člověku dotvořily myšlenku a přidaly souvislosti.

„Luke a Mae nám hráli loutkové divadlo o drogách. A oslík povídal: ,Šluk marihuany přece nemůže nikomu uškodit.' Ale beránek mu na řekl, že život je jako guláš a tráva jako hovínko. Kdybyste do guláše přimíchali třeba jen kousek hovínka, měla byste pak na něj ještě chuť?"


Naprosto jsem se zamilovala na ironických a nevynuceně vtipných mailů Bernadetty, které popisovaly její "bláznivost" a občasnou paranoiu, což se stalo velkým paradoxem, jak nakonec zjistíte.

Krásně kníha popsala povahy různých lidí. Jak se raději starají o ostatní a řeší jejich životy, místo aby řešili své prazvláštní vztahy a výchovné problémy. Jak neberou na sebe zodpovědnost, ale raději to hodí na někoho jiného, protože je to mnohem jednodušší. Jak moc dělá první dojem a jak by se nemělo soudit lidi, aniž bychom je opravdu znali, že utváření těchto názorů je někdy až tragické a může zapříčinit spousty nepříjemností.

„Tak se podíváme, co tu máme na skladě: hanbu, vztek, závist, dětinskost, sebevýčitky, sebelítost."


Neměla bych proti knížce asi žádnou větší výtku, až na jednu... možná nepodstatnou, pro mě však takový jediný vykříčníček nad téměř plným počtem bodů. Nemám ráda úplně nedokončené konce. Ne že by si měl člověk něco dotvořit sám, hlavní konec popsán byl, ale když jsem dočetla poslední stránku, na mysli se mi vyrodily otázky ohledně ostatních postav, které na konci jmenované nebyly. Ráda bych věděla, jak to dopadlo... nejradši bych tu teď ty otázky vypsala, abyste mi je snad zodpověděli, ale to by nebylo fér vůči vám, kteří se na knihu přece jen třeba chystají. 

Knížku doporučuji všemi devíti prsty, nechám si rezervu, protože mě chybí dokončit dokončený konec a možná jsem čekala ještě trošku větší zápletku na konci, ale třeba chci jen moc.

Proto 9 PALCŮ Z 10 


Co vy? Četli jste knihu? Jak se vám líbila?

(Budu ráda, když mi do komentářů napíšete, jestli se vám recenze líbila. Je to má prvotina a docela jsem se toho obávala.)

Previous
Next Post »
10 Komentar
avatar

Mě si tou knihou zaujala!!! Vypadá opravdu zajímavě a hlavně jako příjemná oddechovka. A úplně ti rozumím jak to myslíš s těmi novinkami :D

Balas
avatar

Knihu neznám, ale hned mám chuť si jí přečíst díky tvé recenzi :) V knihovně mám podobné problémy, hlavně když tam jsem každé úterý dvě hodiny a pomáhám mamce. Na jednu stranu je to super, mám přehled, ale zas mám chuť si půjčit x knížek :P Takže vždycky někam zalezu aby mě nelákaly :D Měj se hezky :)

Balas
avatar

Děkuji. :)
No jo, klasika, všude stejný. :D

Balas
avatar

Děkuji. :) Já tam chodím v úterý před školou, ať tam nestrávím mládi, protože musím hlídat čas. :D
Ty taky!

Balas
avatar

Tuto knihu jsem si prakticky náhodou taky vzala z knihovny a byla jsem překvapená, že byla fakt dobrá :)

Balas
avatar

Ja si neviem pomôcť, strašne sa mi páči obal tej knižky!:D

Saja Frey Blog

Balas
avatar

Kniha mě zaujala už jenom díky obálce a po tvé recenzi jsem si jistá, že se po ní poohlédnu! :)

Balas
avatar

Mě obálka taky na první pohled oslovila, no byla to láska. :D Určitě koukni, nezklame. :)

Balas